Tridacna maxima - Zéva velká
Kromě ryb a korálnatců se v akváriu nacházejí i další živočichové.
Jedna malá Zéva velká ( Tridacna maxima ), která v moři dorůstá velikosti kopacího míče. Je to menší příbuzná Zévy obrovské ( Tridacna gigas ), která v dospělosti měří více než metr.
Pro představu o velikosti tohoto miminka přikládám fotku s klaunem - zéva je ve velikosti jeho ocasu ( velikost klauna cca 6-8 cm )
Mořské sasanky
Mořské sasanky a jejich symbióza s mořskými klauny - pro značnou část lidí je to to nejhezčí, co mohou ve svém mořském akváriu mít.
Na rozdíl od velmi rozšířeného názoru se nejedná o rostliny, ale o živočichy. Mohou se tedy přemísťovat. Sasanky využívají dva způsoby pohybu - pomalu "lezou" podobně, jako např. plži ( ovšem o mnoho nižší rychlostí ), anebo se pustí podkladu a nechají se volně unášet vodním proudem. Z těchto důvodů není sasanka tím nejvhodnějším živočichem do mořského akvária. Při svém putování totiž popálí korálnatce, které potká a pak velmi často skončí v některém proudovém čerpadle. V lepším případě jen přijde o část svých "chapadel", v tom horším jí čerpadlo rozemele celou a pokud to filtrace nezvládne, může dojít až k otrávení celého systému. Pokud se ale sasanka čerpadlům vyhne, ani tak nemá akvarista vyhráno. Sasanka se často usadí na místě, kde není vidět, případně kde se k ní nedostane potrava a tak po čase uhyne. A na druhou stranu - když se jí daří, dokážou některé druhy velmi rychle vyrůst - za pár měsíců i o několik desítek cm.
Klauni ke svému životu sasanku nepotřebují. Klidně si vystačí s čímkoliv, co sasanku i jen hodně vzdáleně připomíná. Tak v mnoha akváriích obývají různé korálnatce - sarcophytony, pachyclavularie, zoanthusy, euphyllie ... Zrovna tak ale dokáží bez problémů žít úplně "bez domova" a obývat třeba roh akvária ( přestože mají v dosahu několik vhodných útulků včetně sasanky ).
Pokud se i přesto rozhodnete sasanku si do svého malého moře pořídit, je potřeba si uvědomit, že ne každá sasanka poslouží jako hostitel vašemu klaunovi. V literatuře je možné nalézt tabulky symbiotických sasanek a jejich rybích obyvatel. Ani to ovšem neznamená, že klaun vždycky do sasanky vleze, i když je to podle "tabulek" Krásně to napsal pan Jaroslav na reef.sk: "Je nutné si uvědomit, že vztah klaun - sasanka není založen na slovíčku "chci", ale slovíčku "můžu". Cítíte ten rozdíl ??
Klaun, než se v sasance "uvelebí", musí změnit biochemické charakteristiky slizu na své pokožce tak, aby jej sasanka nepovažovala za "potravu" anebo "nebezpečí". Aby toto ryba dokázala, musí být odpovídajícím způsobem geneticky vybavená. Takže každý druh klauna nemůže vlézt do každého druhu sasanky a ani kdyby jste se zbláznili, tak to ve zdraví klaun (případně i sasanka) nepřežije."
Pokud se ale do sasanky nastěhuje, je krásné pozorovat jejich soužití.
Entacmaea quadricolor
Chtěl bych také varovat před neuváženými dovozy sasanek ( a nejenom jich ) z dovolené na Jadranu - větších ( Anemonia sulcata ) jsem se později těžko zbavoval (velmi rychle vyrostly) menší - actinia equina ( sasanka koňská ) - se pomalu zmenšovaly, až nakonec zmizely úplně. Ve vysoké teplotě tropického reefu nemají živočichové ze středomoří co dělat. V lepším případě zrychlují metabolismus a umírají tak dříve, než by tomu bylo ve "studené" vodě. Je potřeba si uvědomit, že obyvatelé reefu žijí ve své domovině i v AQ při více-méně stabilních teplotách kolem 26-28°C, zatímco teplota Jadranu je v zimě kolem 7°C (i méně) a v parném létě stoupá k 20-22°C, extrémně k 25-27°C. Celoroční průměr je zde cca 11°C. Také salinita je zde o cca 2-4‰ vyšší a podobné je to i s hustotou.
Živočichové středomoří patří do AQ s podmínkami vytvořenými pro ně.
Actinia equina Anemonia sulcata
Sasanky jako nezvaní hosté
Dalšími sasankami, které se vyskytují v mořských nádržích jsou zástupci rodu Aiptasia a také Anemonia cf. Manjano ( někdy uváděná jako A.majano ). Obě tyto sasanky řadíme mezi nežádoucí, neboť se dokáží velmi rychle rozmnožovat a jejich likvidace je s narůstajícím počtem čím dál tím obtížnější. Použití predátorů je v reefové nádrži problematické, neboť často likvidují i korálnatce, anebo po likvidaci sasanek hynou, případně si sasanek vůbec nevšímají.
Anemonia cf. manjano Aiptasia sp. Aiptasia sp.
Já likviduji skelné sasanky ( aiptasia ) louhem.
Léta používám standardní hydroxid sodný ( louh ), který mají v drogeriích ( primárně určený např. na čištění odpadů - POZOR! jde o hydroxid sodný, neplést s komerčními přípravky typu Fredy, Krtek apod. ) Většinou je ve formě větších či menších pecek. Dávám pár peciček - zakryté dno, do odměrky od testů Salifert. Doplním vodou, promíchám a dávkuji stříkačkou s nástavcem od testů. Hustší roztok je na to lepší protože lépe obalí sasanku ( není nutné do ní píchat, stačí stříknout směrem k sasance - ona už si louh chytne sama ). Jedna stříkačka stačí na několik sasanek, takže spotřeba je opravdu minimální. A pro nedůvěřice - chemická značka je NaOH. Na - v mořské vodě je a ne v zrovna malém množství, O a H tam jsou též, takže do AQ nepřidáme nic, co už by tam nebylo 
Samozřejmě používat uvážlivě, pro 300l AQ není problém celá stříkačka najednou, ale pro 30l nanoreef by takové množství nemuselo být zrovna úplně ok ( je potřeba brát v úvahu i "chemické nečistoty" v louhu obsažené ).
A ještě detail - když si zvídavá rybka bude hrát s kuličkou hydroxidu, nebo jí dokonce ochutná, není třeba se děsit - moje ryby to také dělají a nikdy jsem kvůli tomu nezaznamenal sebemenší problém. I když je pravda, že aiptasie se, i kvůli této metodě hubení, u mě vyskytují opravdu výjimečně 
Diadema setosum - Ježovka štětinatá
Dále zde svou práci vykonává ježovka Diadema setosum. Pečlivě okusuje vápenatou řasu z útesu i ze všech dekorací, techniky a skel a tím se stará o údržbu :) Proto jí odpouštím, že občas přejede i přes nějakého korálnatce a někdy více, někdy méně ho poškodí. Redukce vápenaté řasy je potřebná hlavně ze dvou důvodů. Snižuje se tak spotřeba vápníku, který pak není třeba tolik doplňovat a zůstává pro korálnatce. A dále je alespoň částečně obnovován porézní povrch celého útesu. A ještě jednu důležitou činnost tato ježovka vykonává - poskytuje úkryt mladým jedincům Pterapogon kauderni - jak je vidět na přiložené fotografii z mého úspěšného odchovu tohoto druhu ryb ( červenec 2009 ).
Hvězdice a plži
Dále se v akváriu nacházejí drobné hvězdice Asterina. Vypadají neškodně a každý začínající akvarista z nich má radost a při výměnách vody je vrací zpět do akvária ( také jsem to tak dělal ). Neškodné ovšem nejsou. Rády si pochutnají na některých korálnatcích. Navštěvují je v noci a tak akvarista většinou až po delší době zjistí, že má na korálech vykousané bílé fleky. To je způsobeno práve činností těchto hvězdic, nebo některých druhů plžů. Pokud se tito plži objeví na korálu, zůstane za nimi lehce "vyžraná" cestička. Na tu pak velmi často nastoupí hvězdice Asterina a dílo "dokončí".Tím nechci říci, že je třeba všechny hvězdice a plže likvidovat. Vetšinou dají korálům pokoj a likvidují různé zbytky po krmení a detrit, což je činnost velmi užitečná. Jen je potřeba udržet jejich množství v rozumných mezích a teprve při podezření na jejich nemístné choutky je likvidovat.
Užitečnými pomocníky v akváriu jsou plži rodu Tectus a Trochus, Nassarius, Cypraea ... jsou totiž zdatnými požírači řas. Plži Cypraea jsou navíc velice zajímaví tím, že přes svou hladkou ulitu přetahují pěkně vybarvenou "kůži". Mé akvárium obývá druh Cypraea moneta.
Krevety a krabi
Krevety patří k oblíbeným obyvatelům mořských akvárií z více důvodů. Tzv. kreveta čistič - Lysmata amboinensis - pro své umění zbavovat ryby parazitů, Lysmata wurdemanni ( někdy nesprávně uváděná jako L. wundermani ) zase pro svou zálibu v požírání skelných sasanek - Aiptasií.
Při potřebě likvidovat skelné sasanky krevetami Lysmata wurdemanni se akvaristé často dopouštějí zásadní chyby. Kreveta si Aiptasií vůbec nevšímá.
Může to být způsobeno tím, že se nejedná o jedince L. wurdemanni - peppermint shrimp, ale velmi podobné Rhynchocinetes durbanensis nebo uritai - camel shrimp , kterým jsou aiptasie úplně šuma-fuk. Hlavní vizuální rozdíl u těchto krevet je v tom, že L.wurdemanni nemá "hrb", kdežto R.durbanensis i R.uritai "hrb" mají. Jinak jsou tyto krevety na první pohled ( a pro mnohé i na druhý ) velmi podobné.
A proto neználkovi někdy obchodník prodá jako wurdemanku jakoukoliv krevetu, která ji jen trochu připomíná ...
Zvláštním druhem jsou krevety rodu Alpheus ( Pistolové krevety ). Tyto krevety žijí v symbióze s rybkami z čeledi hlaváčovitých. Kreveta celý den bagruje a čistí noru v písku do které se v případě nebezpečí schová společně s rybou. Kreveta je téměř slepá a tak jí ryba nahrazuje oči - neustále se dotýká ryby tykadly a v případě nebezpečí jí ryba dá prudkým pohybem znamení k ústupu. Oba živočichové pak bleskurychle zmizí v noře.
Pistolové krevety mají jedno klepeto nápadně větší. Dokáží s ním vydávat nepříjemné hlasité zvuky, velmi podobné výstřelu z pistole. Je to jejich způsob lovu potravy - nečekaným hlasitým "výstřelem" snadno omráčí svou oběť. Tyto zvuky také vyplašily nejednoho akvaristu, který si tuto krevetu nevědomky přinesl ukrytou v živém kameni.
Zde chci upozornit ještě na jednoho korýše. Ačkoliv nepatří mezi krevety, je jim vzhledem těla trochu podobný. Jedná se o straška. Tento korýš dokáže svýma předníma nohama snadno rozdrtit ulity plžů, nebo třeba krunýř kraba. Větší jedinec ( dorůstá až 20cm ) by dokázal poškodit i sklo akvária! Přední nohy má totiž zvláště uzpůsobené a dá se říci, že fungují jako "kladivo na pružině". Těmito nohami dokáže vydávat podobné zvuky, jako pistolové krevety. Je velmi rychlý a dokáže bez větších potíží ulovit i rybu. Z těchto důvodů není strašek v akváriu vítaným nájemníkem. I v mém akváriu jsem jednoho maličkého před lety objevil ( obr. vlevo ).
Na rozdíl od krevet krabi většinou nejsou příliš vítanými obyvateli mořských akvárií. Někteří dokáží v akváriu napáchat velké škody. Ať už přímým okusováním korálů, nebo shazováním těch nedostatečně upevněných. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, krab dokáže být velmi rychlý. Některé druhy dokáží dokonce ulovit spící rybu.
Na druhou stranu některé druhy krabů vykonávají v akváriu práci údržbářů. Okusují řasy, požírají kdejaké zbytky potravy a postarají se také o likvidaci jakéhokoliv uhynulého živočicha. Drobní krabi, žijící převážně ve větvích korálů acropora, čistí "svůj" korál a starají se o něj. Korál jim na oplátku poskytuje výborný úkryt. Někdy to jde až tak daleko, že se krab nechá dobrovolně uvěznit uvnitř korálu - větve korálu ho postupně obrostou a on už nemůže ven. Na druhou stranu - žádný z predátorů zas nemůže za ním. Takto v mém akváriu již několik let žije malý krab ve větvích růžového korálu Seriatopora hystrix. Bohužel to není žádný manekýn a tak se mi jej doposud nepodařilo vyfotit.
Protože ale vůbec není jednoduché rozlišit, který krab je "reef safe" a který patří mezi škůdce, většina akvaristů se krabů raději preventivně zbavuje. Jako malá nápověda může sloužit vzhled krunýře kraba - je-li holý a hladký, tak velmi pravděpodobně půjde o "užitečného" kraba. V případě že má krunýř porostlý chloupky, velmi pravděpodobně bude v akváriu škodit. Protože toto rozlišení ale neplatí pokaždé, nelze jej považovat za pravidlo :( V každém případě i krab "škůdce" může vykonávat skvělou práci ve filtru ( ideálně v refugiu ) anebo jej rád do své nádrže přijme jiný akvarista. Proto by likvidace měla být až tím posledním řešením.
Rournatci
( bude doplněno )
