Materiály na stavbu útesu

Vhodné

Mrtvé kameny = suché části korálových útesů - bloky, pláty, větve. V nabídce je má každý prodejce, zabývající se mořskou akvaristikou. Nejvhodnější jsou ty s nízkou hmotností v poměru k objemu ( některé dokonce před nasáknutím vodou plavou ). Jsou totiž značně porézní a to je přesně to, co v akváriu potřebujeme. Na jejich členitém povrchu, v dutinách i hluboko uvnitř se totiž usidlují bakterie a další mikro i makro život, tolik potřebný pro správné fungování systému. Tyto "kameny" bývají různě znečištěné řasami a uhynulými tvory v dutinách a proto je  vhodné je před instalací do akvária řádně vyčistit. Ideální je nechat je louhovat pár dnů ve vodě z reverzní osmózy a potom dalších pár dnů v mořské vodě. Další způsob přípravy mrtvých kamenů je trochu pracnější, ale dosažené výsledky jsou lepší. Louhování probíhá několik dní v roztoku NaOH - hydroxid sodný ( louh ), poté se kameny opláchnou čistou vodou, zbytky louhu zneutralizujeme roztokem octa a znovu důkladně propláchneme. Potom jsou kameny připravené k použití. Pokud kameny této proceduře nepodrobíme, bude "louhování" probíhat přímo v našem akváriu a proudlouží se tak čas náběhu systému - období řas a sinic.

Živé kameny = části korálových útesů, dovážené "za mokra". Tyto kameny mají různou kvalitu, ale i ten nejhorší živý kámen dá naší nádrži mnohem víc, než kopec mrtvých kamenů. Se živými kameny se totiž do akvária dostává obrovské množství života, které jinými způsoby dostáváme do nádrže velmi obtížně. Samozřejmě že se takto může do akvária dostat i nezvaný host, ale toto riziko je vyváženo užitečností živých kamenů. Více v části Filtrace.

Keramika - mezi vhodné materiály je možné zařadit i speciální keramiku, určenou pro akvária. Jejímu většímu rozšíření brání zejména vysoká cena, která výrazně převyšuje cenu mrtvých korálových kamenů.

Nevhodné

Lávové kameny, pemza - obsahují pro laika zpravidla těžko identifikovatelné materiály z nichž mnohé jsou pro mořské akvárium nepoužitelné, neboť i když nejsou přímo toxické, mohou dlouhodobě dodávat výživu nechtěným řasám a sinicím.

Tufové kameny - jsou sopečného původu a platí pro ně to samé, jako pro lávové kameny, navíc mohou obsahovat částečky jílu. Ten je v akváriu velmi nežádoucí, neboť i ten je vhodným zdrojem živin pro řasy a sinice.

Travertin - kromě jílu často obsahuje i křemík - opět zdroje živin pro řasy a sinice.

Kameny z Jadranu - dovoz kamenů z dovolené na Jadranu nelze doporučit. Kromě případných problémů s celníky nejsou tyto kameny pro reefové akvárium moc vhodné. Většinou jde totiž o velmi těžké kameny s minimálním množstvím pórů a téměř bez života. Jejich složení může být problémem pro naši nádrž - opět zdroj výživy pro řasy a sinice.

Z výše uvedených důvodů nelze doporučit ani žádné kameny z hobby marketů, prodejen se zahradnickými potřebami, ale ani od prodejců, zabývajících se výhradně sladkovodní akvaristikou. Často velmi výhodná cena těchto kamenů se rychle ukáže jako ta nejhorší investice, kterou jsme při budování malého moře udělali.

Samozřejmě, že do mořského akvária nepatří ani žádné kameny, které se běžně používají ve sladkovodních nádržích - oblázky, křemeny, břidlice apod. Dále je potřeba si uvědomit, že slaná voda je velmi agresivní a proto se v ní chovají některé materiály trochu jinak, než ve sladkých nádržích. Mám na mysli zejména plasty ( jejichž výluhy mohou být pro život v akváriu nebezpečné ), různé pěny, polyuretan, polystyren a také kovové materiály, z nichž některé jsou pro korálnatce extrémně toxické ( např. měď a její slitiny ).

Stavba útesu

Pro stavbu útesu existuje několik ověřených postupů, z nichž každý má svá pro a proti.

Nejjednodušší je poskládat útes z mrtvých kamenů a to buď na sucho, anebo v napuštěné nádrži. Je to sice jednoduché, ale na druhou stranu, při špatném sestavení, hrozí zřícení útesu a v krajním případě i poškození nádrže.

Asi nejběžnějším způsobem je lepení kamenů lepidly na bázi cementu, nebo epoxidu. Opět je možné lepit na sucho, což je pohodlnější, anebo pod vodou, což je sice poněkud komplikovanější, ale na druhou stranu zase hned vidíme, jak náš reef vypadá. Voda totiž značně zkresluje a původně na suchu krásný útes může po napuštění akvária vyvolat zklamaní akvaristy.

Pro lepení můžeme použít v zásadě dvě skupiny lepidel: 

1. značková lepidla ( Reef Construct, Coral Fix atd. )
+ záruka reef safe složení je dána výrobcem
- často velmi vysoká cena

2. dvousložkové epoxidy běžně dostupné v hobby marketech
+ přijatelná cena
- ne vždy reef safe ( některé typy obsahují kovové piliny )
- ne vždy "rozumná" barva

Osobně využívám druhou možnost ( značky Ceys, Bison, Pattex atd. )

Další možnost jak sestavit útes je sice mnohem pracnější, ovšem lze tak sestavit i velmi neobvyklé tvary reefu. Principem je provrtání jednotlivých kamenů a jejich nasunutí na plastové profily ( zpravidla PVC trubky ). Takové profily je možné vyrobit svépomocí, anebo zakoupit od některého z komerčních prodejců - např.: Reef rods. Názorný postup je možné shlédnout např. na stránkách www.reefsmagazine.com

Útes je možné také spojit plastovými elektrikářskými zdrhovacími pásky. Je to rychlý, ale ne zrovna bezpečný způsob, neboť po nějakém čase tyto pásky v mořské vodě zkřehnou a praskají.

Lepení reefu je možné i montážní pěnou ( bezpečnější je použití pěny pro studnařské účely ). Je potřeba si ale uvědomit, že než pěna poroste vápenatou řasou, nebude v akváriu působit moc esteticky. Další nevýhodou je to, že pěna velmi rychle degraduje na světle a také že vždy hrozí, že jí budou okusovat některé druhy ryb a dalších akvarijních obyvatel. Kousky polyuretanu plovoucí na hladině nejsou zrovna pohledné a navíc je mohou ryby pozřít a následně uhynout.

Aquascaping

Je to vlastně akvaristická disciplína, jistý druh umění. Taková "vyšší dívčí" pro stavbu a zařizování nádrže. Přirovnal bych to k pěstování bonsaí - to také není jen obyčejné zahradničení :)

Za jakéhosi guru aquascapingu ( ve sladkovodních nádržích ) je považován japonec Takashi Amano. Jeho myšlenky lze ale uplatnit i v akvaristice mořské. Každý začínající aquascaper by si měl uvědomit, že aby akvárium bylo takové, jaké ho chce mít, musí nejenom navrhnout líbivý a zajímavý layout. K tomu, aby nádrž byla krásná dlouhodobě, je potřeba volit správné obyvatele, připravit pro ně co nejlepší podmínky ... Nejčastější chybou bývá to, že akvarista poskládá nádrž z líbivých komponent, třeba i podle nějakého vzoru z výstavy, nebo z internetu. Po nějaké době se ovšem ukáže, že taková nádrž může fungovat pouze omezenou dobu - zpravidla pár dnů počas trvání výstavy. Mezi korálnatci totiž probíhají boje o prostor a jsou na to velmi dobře vyzbrojeni. Někteří mají různě dlouhá žahavá "chapadla", kterými dobývají další prostor, jiní se umí přesouvat, někteří využívají chemické formy boje. Podobně i rybí osádku je potřeba volit s rozmyslem, neboť se snadno může stát, že si akvarista do reefové nádrže plné korálnatců nasadí krásnou rybku, jejíž jedinou potravou jsou koráloví polypi.