Doplňování prvků

Doplňování základních prvků

Korálnatci při svém růstu spotřebovávají z vody některé prvky v ní rozpuštěné. V případě měkkých korálů je tato potřeba nižší, tzv. tvrdí korálnatci ( SPS, LPS ) spotřebovávají těchto prvků několikanásobně více. Jedná se především o vápník ( Ca ) a hořčík ( Mg ). Pokud chceme, aby nám korálnatci v akváriu rostli, musíme obsah prvků ve vodě udržovat na optimální úrovni. Toho docílíme jednak pravidelnými výměnami vody ( v malých nádržích a v nádržích osázených měkkými korálnatci ), v případě nádrží osázených tvrdými korálnatci pak cíleným doplňováním. To je možné dělat v zásadě dvěma způsoby - Ca reaktorem, nebo ballingovou metodou. Další možnosti zde neuvádím, neboť nejsou u nás tak rozšířené jako tyto dvě uvedené. Ballingova metoda je vhodnější pro menší nádrže ( cca do 500l ), Ca reaktor zase pro ty větší. U větších nádrží totiž vychází dávkování chemikálií již neekonomicky, u menších nádrží je zase složité správně nastavit Ca reaktor. Samozřejmě záleží na osázení nádrže - ve velké nádrži, řídce osázené tvrdými korálnatci, nebo v malé, velmi hustě zarostlé nádrži to bude platit naopak. V mém akváriu používám metodu, kterou uvedl do světa pan Hans-Werner Balling.

Ballingova metoda

Spočívá v doplňování makro prvků, které korálnatci potřebují pro svůj vývoj a proto je odčerpávají z vody. Dodávání vápníku a hořčíku je realizováno pomocí roztoků - vápník ve formě chloridu vápenatého, hořčík ve formě chloridu ( případně i síranu ) hořečnatého. A aby se vápník a hořčík dostaly ke korálům v té formě, kterou umí zužitkovat, musíme dávkovat ještě hydrogenuhličitan sodný ( jedlá soda ). Zjednodušeně řečeno - vápník se spojí s hydrogenuhličitanem a to je to, co korálnatci potřebují. Zbude sodík a chlór a z nich vznikne chlorid sodný - kuchyňská sůl. A aby to zůstalo všechno v rovnováze, tak H.W. Balling přišel s tzv. "solí bez soli" ( NaCl free salt ). Ve své podstatě je to směs všeho, co obsahuje mořská sůl, ochuzená právě o tu sůl kuchyňskou ( NaCl ). Touto "solí bez soli" při výměnách vody nahrazujeme část mořské soli ( případně ji dávkujeme společně s ostatní chemií ). Pro výpočet správných dávek chemie slouží tzv. ballingovy kalkulačky, které je možné najít na netu. Později se objeví i na tomto webu.

Do akvária ( raději tedy do přepadu, nebo někam do filtru ) je možné dávkovat přimo suché chemikálie - tzv. lopatkový balling :) Já jsem takto fungoval více jak dva roky. Je to ovšem otročina - každý den, pořád dokola. Navíc nasypat celé množství najednou také není pro život v akváriu zrovna ideální. Nicméně -je to levné a použitelné řešení.

Daleko pohodlnější je pořídit si dávkovací peristaltické pumpy. Mohou být jednoduché, nebo řízené procesorem. U těch programovatelných je podle výrobce a provedení možné nastavovat různé hodnoty ( nejen množství, ale i počet dávek, na které má být rozděleno v průběhu dne atd. ). Tyto pumpy se napojí na kanystry s rozmíchanými chemikáliemi a proces pak probíhá automaticky. Stačí občas změřit parametry vody a dávkování případně trochu upravit. Já od roku 2011 používám pumpy Grotech Tec III NG. Na trhu je ale dnes již širší výběr podobně konstruovaných čerpadel ( např. Blue Origin BL02 , Aqua Medic Reefdoser triple a další ). 

Ca reaktor

Pozor - neplést s kalk reaktorem! Je to zařízení, ve kterém je umístěna korálová drť ( vápenec ) a dolomit, nebo některý z komerčních přípravků. Do reaktoru je z lahve přiváděn CO₂ , který zde vytváří kyselé prostředí. V něm se korálovka ( nebo jiná náplň ) pomalu rozpouští a vzniklý roztok obsahující hydrogenuhličitany ( vápenatý a hořečnatý ) je odváděn do akvária, kde ho využijí korálnatci na stavbu svých skeletů. Podle použitých náplní se do akvária spolu s vápníkem a hořčíkem mohou dostávat také další prvky - např. stroncium. Zároveň Ca reaktor udržuje také stabilní hodnotu kh.

Vápenná voda

Je to roztok Hydroxidu vápenatého ve vodě ( z reverzní osmózy ), v některých případech s přídavkem octa. Vápenná voda se používá hlavně pro stabilizaci hodnoty Ph. Ta by měla být co nejstabilnější a neměla by klesnout pod 8 a stoupat nad 8,5. Pro doplńování odparu je používána koncentrace 1g/l. Vápennou vodou v nádrži stoupá obsah vápníku, ovšem pro doplňování tohoto prvku ( nezbytného pro růst hlavně SPS korálnatců ) jsou mnohem vhodnější a účinnější obě dvě předchozí metody - Ballingova a Ca reaktor. Vápennou vodou totiž zvyšujeme hodnotu Ph a tak u nádrží s vyšším odparem a zároveň s nižší spotřebou vápníku by snadno mohlo dojít k překročení Ph nad hranici přijatelnou pro život v akváriu. V opačném případě - u nádrží s nižším odparem ( LED ovětlení namísto HQI ) a zároveň vyšší spotřebou vápníku je zase doplnění vápníku nedostatečné. V takových případech je mnohem vhodnější kombinace vápenné vody a Ca reaktoru.

Vápennou vodu je možné mnohem efektivněji míchat pomocí míchačky vápenné vody - tzv. stirreru. Různé typy jsou prodávány i pod názvy kalkwasser mischer, kalkwasser reactor, kalk reactor, limewater mixer, Nielsen reactor ... V těchto zařízeních dochází k pomalému míchání hydroxidu vápenatého s vodou bez přístupu vzduchu ( tím je zabráněno reakci s CO₂ ). Vápenná voda má pak mnohem vyšší obsah vápenných iontů a také vyšší Ph ( až 12 + ještě nějakou tu desetinku ).

Doplňování ostatních prvků

Kromě základních prvků - Ca a Mg je vhodné ( podle náročnosti osádky korálnatců v nádrži ) doplňovat i další prvky. Jedná se o stroncium, železo, jód, mangan, draslík a další ...

Doplňování těchto prvků již ale vyžaduje mnohem větší zkušenosti akvaristy, než doplňování Ca a Mg. V případě i jen mírného předávkování mohou být totiž následky pro chovance v nádrži mnohem drastičtější. Nejvyváženější množství prvků je obsaženo samozřejmě v mořské soli, ovšem v zatíženějších nádržích ( s velkým množstvím SPS korálnatců ) již pouhé pravidelné výměny vody nemusí být dostačující.

Pro doplňování těchto prvků je možné využít dávkovací čerpadla, jako je tomu např. u Ballingovy metody.

Také pomocí Ca reaktoru je kromě Ca a Mg možné doplňovat i některé další prvky, především při použití náplně tvořené mrtvými korálovými skelety ( korálová drť ). Je to sice jen v omezené míře, ale něco málo se do nádrže dostane. Bohužel, při použití nevhodné drti se do akvária dostanou i usazené nechtěné fosforečnany.

Jód

Asi nejběžnějším prvkem, který je do nádrží doplňován ( kromě těch základních ) je jód. Doplňujeme jen nejčastěji ve formě upraveného Lugolova roztoku. Upraveného proto, že standardní Lugol obsahuje jen směs jódu a jodidu draselného v destilované vodě. Pro korálnatce v akváriu jsou ale vhodnější jiné formy jódu a proto se do tohoto roztoku přidává ještě jodičnan draselný.

Do něj je potřeba ještě přidat 7,5g jodičnanu draselného (KIO3)

Takto koncentrovaný roztok přidáváme do nádrže po kapkách. Z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že množství, nabrané obyčejným kapátkem je pro nádrž o objemu cca 350l naprosto přiměřené. Při překročení tohoto množství jako první zareagují krevety ( svléknou se ).

Pravidelné přidávání jódu se viditelně projeví především u měkkých korálnatců, např. xenie se odvděčí bujným růstem.