O korálech

Úplně to nejzákladnější ( akvaristické ) dělení korálnatců je velmi jednoduché. Máme měkké a tvrdé. To že korál patří mezi tvrdé neznamená, že vypadá jako větvičky. Může to být korál, který vypadá kupříkladu jako mořská sasanka - např. Euphyllia. Toto dělení korálů je podle jejich stavby - měkkcí korálnatci mají tělo na omak podobné houbě a uvnitř se nachází pouze drobné pevné vápenité části tzv. sklerity. Tvrdý korál má oproti tomu pevný skelet, ze kterého vyrůstají drobní, nebo větší polypi, případně jsou vysunována i různě dlouhá "chapadla" - tzv. tentacles. Tvrdí korálnatci se dále dělí na SPS a LPS. Small Polyp Stony (případně Small Polyped Scleractinian) - krátkopolypový korál a Large Polyped Stony (případně Large Polyped Scleractinian) - dlouhopolypový korál.

Zajímavou vlastností korálů je jejich symbióza s mikroskopickými řasami - zooxanthelami. Právě zooxanthely mohou za to, jak je korál vybarven. Vyjímku tvoří tzv. NPS - Non Photosynthetic (coral) - nebo též azoox coral - korálnatci bez symbiotických řas.

V dnešní době již téměř nejsou kvůli získávání korálnatců drancovány korálové útesy. Korálnatci jsou množeni uměle na farmách a to buď přímo v moři, v podmínkách velmi blízkých jejich přirozenému prostředí, anebo v k tomu uzpůsobených nádržích. Pokud jsou farmy s akvárii situovány v místech přírodního výskytu korálů, často bývají nádrže napojeny na vodu z moře. Korálnatci tak mají zajištěn neustálý koloběh vody a odpadají tak náklady na filtraci. Není to ovšem podmínkou a část korálnatců je pro akvaristy množena i v umělých chovech ve vnitrozemí.

( bude doplněno )